Terapie

O projektu

Honza Rylich:

Projekt Terapie začal naprosto nevinně. Bylo nebylo... Chodili jsme na volitelnou přednášku "Sociální aspekty elektronické komunikace" (Petra Jedličková) a jejím výstupem měl být nespecifikovaný 'projekt'. Když jsem jednoho dne s Patrikem čekal na metro, připlížila se k nám Eva a navrhla, že místo klasické písemné práce vytvoříme něco zajímavějšího - natočíme film!

Během několika následných srazů a brainstormingů jsme se dohodli, že filmeček bude mít cca 5 minut a bude to 'něco jako dokument', který bude s lehkým nadhledem pojednávat o skupince lidí závislých na technice a jejich terapii. Rozdělili jsme si také role - já si vzal na starosti scénář, Eva se chopila shánění štábu a herců a Patrik pomalu začal přemýšlet o webových stránkách.

Aby výsledný projekt dostal 'punc' odborné práce, vytvořili jsme krásný dotazník a provedli jsme dotazníkový průzkum. Vrátilo se nám přibližně 60-70 odpovědí, což nás mile překvapilo. Patrik přestal promýšlet webové stránky a zpracoval výsledky do přehledných tabulek a grafů. Výsledky jsme také brali v potaz při tvorbě scénáře.

Jednoho krásného dne mi Eva poslala asi půl stránky textu, kde byla zruba polovina první scény o dívce závislé na robotickém zvířátku. Chopil jsem se klávesnice a po několika dnech byla kostra příběhu hotová. Nicméně přišlo mi to docela 'suché' a tak jsem tam přisypal nejprve několik vtípků a následně jsem přidal do každé kapitoly ještě sekundární story, tzv. 'flashback', který poodhalí něco ze závislákova života.

Flashbacky jsem pojal většinou jako akční a barevné vložky, které budou kontrastovat se sterilním bílým prostředím terapeutické mísnosti. Navíc jsem do nich zamontoval všelijaké parodie a nesmysly (ostatně jako do celého scénáře). Výsledek byl... zajímavý. Ze zamýšlených 4-5 strának jsem se dostal na 18 stran (šíleného) textu.

Mezitím se Evě podařily zázraky - sehnala partu skvělých herců, dvě digitální kamery, režiséra a kameramana. Toto vše se jí podařilo zamluvit a my si dalí menší 'pauzičku'. Patrik této přestávky využil k tomu, aby popřemýšlel o webových stránkách a já mezitím revidoval scénář.

Problémem totiž bylo, že celý ten výtvor byl srandovní. To sice není závada, ovšem výsledek byl 'až moc srandovní' na závěrečnou práci do školy. Navíc jsem v té době Petru Jedličkovou pořádně neznal a tudíž jsem se obával, že očekává nějakou seriózní práci a s touto podivuhodnou parodií nás jednoho po druhém prohodí oknem. Zavřeným.

Začal jsem tedy pracovat na nějakém zvážnění a oživení. V záchvatu tvořivosti mne napadlo jediné řešení - flashové animace! Jednak tím práce získá nový rozměr, protože bude kombinovat hrané a animované pasáže; druhak budou animačky primárně 'vážné' a tedy vytvoří protiváhu ke spíše srandovnímu filmu; a třeťak můžeme pomocí animaček prezentovat výsledky našeho dotazníkového průzkumu.

Znělo to skvěle a já se (převážně v tajnosti) pustil do práce a tetelil jsem se blahem, jak ostatní překvapím. Když jsem po cca 50 hodinách dokončil první animačku (kterých muselo být 5 jako kapitol), došlo mi, že to možná nebyl ten úplně nejlepší nápad.

Zatímco Eva zařídila vše kolem natáčení a Patrik promýšlel cestu do knihovny za účelem zapůjčení publikace "Vytváříme www stránky...", já jsem se snažil dokončit práci ještě před samotným natáčením. To se mi víceméně povedlo a ostatním se nápad s animačkami docela zalíbil. Nicméně musím přiznat, že získat po 250 hodinách práce nějakých 8 minut nevalných animací, to se moc nevyplatí...

Natáčení proběhlo přímo ďábelsky skvěle. Během jednoho víkendu jsme měli všechny interiéry a zbýval tedy jen jediný záběr, který se dodělal dodatečně. Měl jsem dvou a půl metrového režiséra a nebál jse se ho použít! A taky se vše povedlo. Bylo to úžasné, mé zvrácené vize se naplnily!

Opět jsme chvíli odpočívali a já zatím přemýšlel, jak náš výtvor ještě zdokonalit. V náhlém pomatení smyslů jsem se rozhodl, že opět rozvášním Flash a vytvořím titulky, jaké svět neviděl! Nejedná se sice o mezník v historii titulků, ale svůj účel splnily (zatím nikdo během úvodních titulků neodešel, což 'de)

Síly byly načerpány a bylo načase dokončit co jsme začali. Nastal čas pro střih! Nicméně sestříhat z bezmála tří hodin materiálu přibližně 30 minut nebyl snadný úkol. Nicméně náš skvělý kamereman a střihač Michal mě vše naučil a společnými silami jsme to (na poslední chvíli) stihli. Dokonáno jest!

Jak jsme byli na začátku bláhoví! Netušili jsme, že ten titěrný projektík přeroste do cca třičtvrtěhodinové záležitosti, která nás bude stát měsíce práce. Ale každá mince má dvě strany - byla to sice náročná věc, ale výsledkem není jen krátký výstup na získání dvou kreditů. Kdepak, výsledek mnohonásobně překonal očekávání a přerostl nad rámec zmíněné volitelné přednášky. A Terapie je tedy samostatným projektem, který lze prezentovat kdekoli a kdykoli!

V současné době stále odpočíváme, projekt na nás zanechal nesmazatelné stopy (Michalovi se o střihu pořád zdá a já začal mít panickou hrůzu z Flashe). Eva je v současné době na Slovinsku a Patrik po přečtení první kapitoly knihy "Vytváříme www stránky..." přemýšlí, jak asi dokončí ty naše webové stránky...

Tvurčí skupina Eva Bucharovičová, Jan Rylich a Patrik Šlechta
Kontakt: TheTherapy@seznam.cz © 2005
Webík – poupravená šabona od DemusDesign